Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály

  • Geomorfologie

Podloží: Křída
Geomorfologické řazení: Polická vrchovina
Katastrální území: Adršpach
Obec: Teplice nad Metují, Adršpach, Jívka

Říše skal a soutěsek jednoho z největších ostrovů skalní divočiny v srdci Evropy skrývá mnohá tajemství. Křišťálovým pokladem skal je voda. Po tisíciletí je zbavovaná nečistoty při své pouti mezi póry pískovce. Sokol jako rytíř střeží z nebe zdejší majestátní klid, hlídačem v nočních tmách je výr, tiché dutohlávky jsou svědky pomalého, ale neustávajícího koloběhu hmoty rostlin rvoucích se o své kořenění na nehostinné skále.

Dnes jsou Adršpašsko-teplické skály národní přírodní rezervací, tedy územím v nejpřísnější kategorii maloplošné ochrany. Zároveň jsou evropsky významnou lokalitou soustavy chráněných území Natura 2000.

Adršpašsko-teplické skály jsou také geomorfologickou lokalitou evropského významu. Vrchol tabulové plošiny uprostřed Broumovské vrchoviny, jejíž jsou součástí, je na Čápu (786 m.n.m.). Partie při severovýchodním úpatí leží asi o 300 m níže. Plošina je tvořena kvádrovými pískovci svrchnokřídového stáří. Je rozbrázděna kaňony, které ji dělí do několika dílčích plošin. Jejich části byly vlivem eroze rozčleněny do mnoha izolovaných skal a skalních stěn, z nichž některé dosahují výšky až kolem 100 m. 

Zejména Teplické skály jsou známé svými speleologickými objevy. Teplická jeskyně je se svojí délkou 1065 m nejdelší suťovou jeskyní v České republice. Podzemí Adršpašsko-teplických skal je zajímavé také častým výskytem tzv. kořenových stalagmitů, zvláštních útvarů, které vznikají ve zdejších podmínkách ze živých kořenů břízy nebo smrku.

Pískovcová krajina je zvláštní: Život, který se obvykle rozprostírá horizontálně je vyhnán na svislé stěny. To se odráží ve všech jeho formách.
Přes ovlivnění člověkem je zde značná koncentrace vzácných a ochranářsky významných biotopů. Důležité jsou především reliktní bory a další skalní biotopy. Fytogeograficky a geobotanicky je významný výskyt subalpínské vysokobylinné vegetace. V chladných inverzních polohách skal rostou chladnomilné smrčiny podobné smrčinám horským. Žije zde řada horských druhů rostlin i živočichů – violka dvoukvětá, mléčivec alpský, rejsek horský nebo hraboš mokřadní.

V roklích i v jeskyních nalezly útočiště glaciální relikty, tedy druhy, které byly v době ledové rozšířeny i v okolní krajině. Jejich ikonou je pavouček Plachetnatka pískovcová (Batyphantes eumenis). 

Na vrcholcích skal přetrvali další svědkové dávných dob, kdy lesy ve střední Evropě vypadaly jinak: reliktní bory extrémně zkoušené suchem, větrem i sluncem. Pod pokroucenými hutnými kmeny pomalu rostoucích starých borovic se rozprostírají koberce mechů a lišejníků.
Zdejší flóra mechorostů je velmi pestrá. Jen druhů zařazených na červený seznam roste v rezervaci 17.

Z hlediska studia postglaciálního vývoje oblasti jsou cenné profily zdejších rašelin, které jsou místy velmi hluboké. Často jsou ovšem roklinová rašeliniště odumřelá a porostlá lesem.

Život rostlin ve skalách je omezen chudou půdou, která vzniká na křemenném pískovci. Na tenké vrstvičce půdy se udrží porosty vřesu, borůvek a brusinek, někdy nalézáme vzácný rojovník bahenní s vonnými květy nebo stále zelený keřík šichu černou. Jen okrajové části rezervace jsou místy pokryty acidofilními a méně i květnatými bučinami.

Jedině ptáci nejsou omezováni nepřístupností skal. Ty nejstrmější skalní stěny využívá k hnízdění sokol stěhovavý.

V únoru, kdy jsou soutěsky pusté, prožívá sokolí pár své svatební lety. Tehdy dojde také k vyhledání vhodné hnízdní dutiny. Mohutná vrstva sněhu a nebezpečí pádu lavin do soutěsek z okolních skalních věží omezuje přístup lidem. Na přelomu března a dubna usedají sokoli  na snůšku 3 až 4 vajec. Protože si sokoli nestavějí hnízdo, leží jejich vejce na holé skále. V sezení na vejcích i v krmení se sameček se samičkou střídají. Pod hnízdem postupně ubývá sníh a rytíř nebe má stále více práce se střežením prostoru kolem hnízda. Nebezpečí pro zdárné vyvedení mláďat hrozí od mnohých zvířat, nejčastěji od výrů, krkavců nebo kun. Proto je sokol nanejvýš ostražitý a plachý. Turisté, přicházející pod hnízdo mohou způsobit opuštění snůšky nebo mláďat, a těm pak hrozí rychlé prochladnutí. Každé zmařené hnízdění je velkou ztrátou, protože v celé ČR je v současnosti okolo 35 hnízdících párů sokolů.

Lidé měli po věky z neproniknutelného bludiště zavaleného tlejícím dřevem pralesa strach.  Snad jedině psanci a uprchlíci před válečnými konflikty v něm nacházeli úkryt. Teprve po velkých lesních požárech počátkem 19. století zavítali do nitra skal poutníci, kteří zde hledali tehdy právě módní romantiku.

Dnes jsou Adršpašské i Teplické skály atraktivní lokalitou s vysokou návštěvností. Adršpašský okruh ročně navštíví kolem 300 000 návštěvníků, Teplické skály kolem 60 000. Je nutné pokračovat v široké diskusi týkající se možností regulace návštěvnosti vlastních skal. Snahou Správy CHKO Broumovsko není znemožnit návštěvu tohoto jedinečného území – je rozhodně dobře, že je mnoho zájemců o poznání zdejší zvláštní přírody. Ale každé místo, odkud soustavně zní hlasitá lidská mluva, skalní tvorové opouštějí. Stává se obětovanou částí sokolího království.  Místa, kam lidé vnášejí částečky okolního světa, ztrácejí krásu panenské přírody. Říše skal tak přichází o svoji jinakost a naše necitlivost jí může přinést zkázu.

Vnímejme skalní říši  jako domov mnohých ohrožených tvorů a vstupujme do ní jako do svatyně, v níž jsou uloženy živé i neživé poklady.



Zpět na seznam geologických lokalit >

Nová naučná stezka upozorňuje na geologické fenomény Broumovska

Na méně známé, ale atraktivní lokality krajiny Broumovského výběžku chce upozornit nový projekt Agentury pro rozvoj Broumovska - naučná ste...
Více informací

 

Akce na Broumovsku

Za prameny Geoparku Broumovsko
4.6. 2017

Neděle 4. 6. 2017 / 8:00 – 19:00  Sraz v 7:38 hodin v Teplicích nad Metují - zastávka Skály
Více informací

ScienceCafé: Netopýři Broumovska
15.9. 2016

Přednáška z cyklu ScienceCafé Čtvrtek 15. září 2016 / 18:00 Sál Kreslírna, Klášter Broumov Mgr. Jiří Rejl již ně...
Více informací

 
Broumovsko.cz

Toulejte se Broumovskem na turistickém portále www.broumovsko.cz.
Akce, mapy, články...