Borek u Žďárek

Dnes již silně zarůstající lomek byl vylámán a posléze opuštěn někdy v polovině 20. století na úpatí kopce Borek přímo vedle cesty vedoucí údolím Strouženského potoka ze Žďárek k bývalému uhelnému dolu Vilemína. Těženým kamenem, především pro lokální stavební účely, zde byly pevné hrubozrnné pískovce a slepence petrovických vrstev, jejichž název je odvozen od obce Petrovice u Malých Svatoňovic. Tam jsou tyto výrazné vrstvy hrubých slepenců specifického složení s polohami tvrdých pískovců obnaženy na mnoha rozsáhlejších skalních výchozech po jihozápadním úbočí Jestřebích hor. Lomem odkryté petrovické vrstvy, jako nejmladší člen stratigraficky vyděleného žacléřského souvrství, tvoří nadloží starších dolsko-žďáreckých vrstev slepenců, pískovců a šedých aleuropelitů (jemnozrnných usazených hornin) s uhelnými slojemi, těženými na dole Vilemína, vzdáleném asi 600 metrů na severovýchod. Na lomových stěnách lokality Borek můžeme podle formy uložení úlomkovitého kamenného materiálu – zrn a valounů, sledovat průběh a změny sedimentačních podmínek v období svrchního karbonu někdy před 310 miliony let a vyvozovat z toho představy o tehdejším vzhledu zdejší krajiny, podnebných podmínkách i změnách počasí. Šikmé uložení původně vesměs horizontálních vrstev sedimentárních hornin a puklinové narušení skalního masívu pak vypovídá o tektonických pochodech (pohybech zemské kůry).

Další informace:
http://lokality.geology.cz/305

Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Fotografie: Stanislav Stařík