Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


  • Podloží: Křída
  • Geomorfologické řazení: Polická vrchovina
  • Katastrální území: Velké Petrovice
  • Obec: Velké Petrovice
  • GPS: 50°31'3,884"N, 16°12'38,988"E (zobrazit na mapě)

GPS souřadnice:
50°31'3,884"N
16°12'38,988"E

Dědek

Úboční skalní sruby a pilíře v meandru Metuje pod Velkými Petrovicemi s vývěry vrstevních pramenů se v zimě pokrývají fantastickými ledopády.

Skalní defilé na východě začíná výrazným, v základně širokým skalním srubem přímo u jižního portálu železničního tunelu procházejícího pod obcí (trať Choceň – Meziměstí). Dále pak pokračuje k západu řadou dalších skalních srubů, skalních pilířů i izolovaných skalních věží. Jejich výrazně členitý povrch je při různé odolnosti jednotlivých opukových vrstev přetvořen pseudokrasovou modelací do prostřídaných vystupujících i vhloubených forem. Tato modelace je vázaná jak na horizontální vrstevnatost opuk, tak na svisle probíhající pukliny kvádrovcového rozpadu masívu. Erozní a korozní rozšiřování těchto svislých puklin je nejvýraznějším morfologickým činitelem dělícím původně souvislé skalní defilé na jednotlivé skalní útvary. Rozsáhlý přirozený skalní výchoz křídových opuk je vázaný na tektonicky vymezený jižní okraj výškově upadajícího ostrohu strukturní plošiny, na jehož hřbetu se nachází zástavba obce Velké Petrovice. Výchoz se táhne zhruba ve směru západ – východ s jižní expozicí čelních stěn a stoupající úrovní úpatí skalních výchozů od východu k západu. Zatím co východní část výchozu v podobě skalních srubů a skalních věží se nachází nad údolním dnem řeky Metuje, západní část srubů se nachází v příkře upadající strži sevřené svahy z obou stran. Také i strž udržuje směr západ – východ.

Rozvětralý a z povrchu stěn skalních srubů odpadlý horninový materiál tvoří úpatní akumulace balvanů i drobnějšího materiálu. V těchto akumulacích se vlivem specifického mikroklimatu daného zdejší jižní expozicí nacházejí druhotně vytvářené vápnité bradavičnaté povlaky na balvanité suti, případně i jako volné vápnité konkrece. V horninovém profilu prostřídávaných slínovců, prachovců a spongilitických pískovců křídového období středního turonu se rovněž nacházejí fosílie, většinou úlomkovité zbytky mořských živočichů i fukoidy, které jsou stopami po aktivitách obyvatel mořského dna. Geologicky i paleontologicky zajímavá křídová lokalita je snadněji přístupná jen v její východní části, při úpatí příkrého svahu krytého volnou kamenitou sutí. 

Atraktivita lokality vyniká ovšem především v zimním mrazivém období, a to z hydrogeologického pohledu. V tu dobu většinu strmých skalních rozsedlin mezi opukovými sruby a věžemi zaplňují vysoké ledopády, které dokládají četnost a vydatnost puklinových pramenních vývěrů jižního okraje centrální části Polické křídové pánve. Vývěry jsou patrné jak ve vrcholových partiích skalnatého úbočí, tak i u jeho paty ve formě částečně upravené studánky. V neolistěném vzrostlém listnatém porostu pak máte také možnost výrazně lepší prohlídky celého úbočního skalního defilé. 

Další informace:
http://lokality.geology.cz/1504

 

Z archivního materiálu vypracovali: Jiří Kopecký, Stanislav Stařík
Fotografie: Stanislav Stařík

 

Vyhledat místo


CZ