Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


  • Podloží: Karbon
  • Geomorfologické řazení: Žacléřská vrchovina
  • Katastrální území: Rtyně v Podkrkonoší
  • Obec: Rtyně v Podkrkonoší
  • GPS: 50°31'29.705"N, 16°5'59.517"E (zobrazit na mapě)

GPS souřadnice:
50°31'29,705"N
16°5'59,517"E

Kryštofovy kameny

Typické mrazové sruby tvořené "žaltmanskými slepenci a arkózami" na bočním hřebenu Jestřebích hor u obce Odolov.

Hřeben Jestřebích hor při západním okraji Broumovské vrchoviny je protáhlý ve směru SZ-JV v délce asi 25 kilometrů, tvořený sedimentárními horninami prvohorního, karbonského stáří. V hřebenové partii a na vnitřních svazích této mohutné kuesty převažují horniny jíveckých vrstev (ve vývoji žaltmanských slepenců a arkóz), hlouběji v masívu se nacházejí i mocné sloje černého uhlí žacléřského a odolovského souvrství, až donedávna těžené.

Karbonské slepence a arkózy na hřebenu a vnitřních svazích Jestřebích hor tvoří množství skalních výchozů, některé jsou v podobě svahových skalních srubů, jinde celých skalních defilé, skalních hřebenů a pilířů, nebo izolovaných skalisek typu tors. Na jejich vzniku se podílelo především intenzivní mrazové zvětrávání v ledových dobách pleistocénních glaciálů, ale i pozdější vlivy dalších zvětrávacích procesů. Jsou významnou složkou zdejší přírody.

Jednu ze skupin skalních výchozů tvoří i Kryštofovy kameny, které se nacházejí v blízkosti osady Odolov, nad silnicí Jívka – Odolov. Skalní sruby zde vytvářejí lineární řadu na bočním hřebenu upadajícím směrem k objektu bývalého Tmavého dolu (dnes Domov důchodců). Skalní výchozy zpřístupněné zeleně značenou turistickou stezkou jsou nejen příhodnou a velmi hodnotnou ukázkou sedimentárních poměrů karbonských pískovců (arkóz) a slepenců jíveckých vrstev, ale i jejich zajímavou geomorfologií.

Kryštofovy kameny byly od roku 1956 státní přírodní rezervací, zrušenou však v roce 1965. Byly chráněny jako jedna z nejvýznamnějších lokalit s výskytem araukaritů v Čechách. Tyto geologicky významné fosílie však byly sběrateli většinou nešetrně vylámány a v přírodě se dnes vyskytují jen ojediněle. S hojnými nálezy araukaritů v minulosti je však možno se setkat i v blízkém okolí. Byly používány jako ozdobný kámen do zahrad, na pomníky apod. Jeden z takových pomníků vytvořený z velkých bloků těchto zkamenělin lze spatřit v blízké osadě Odolov a dalších okolních obcích.

Z archivního materiálu vypracoval: Jiří Kopecký
 

Další informace:
http://lokality.geology.cz/297

 

Popis typické horniny:
Arkóza

Makroskopicky střednězrnná hornina růžové barvy, bez znatelného usměrnění, znatelná jsou bělavá až růžová zrna živců, šedá zrna křemene a lupínky sericitu. Hornina je složena především ze živců, angulárních, mnohdy alterovaných, velikosti do 0,3 mm. V podružném množství je přítomen křemen, biotit (i vybělený), muskovit a opakní hmota. Většina zrn se spolu dotýká, pokud je tmel, převažují jílové minerály (z rozložených živců). Živců je cca 75 %. Akcesoricky se objevují jemná izometrická zrnka granátu.

Petrografický popis: RNDr. Tamara Sidorinová (ČGS), RNDr. Marcela Stárková (ČGS), Mgr. Veronika Štědrá, Ph.D. (ČGS)


Fotografie: Stanislav Stařík a Oldřich Jenka
Mikrofotografie: RNDr. Tamara Sidorinová, ČGS

 

 

Vyhledat místo


CZ