Začátek: 12. 10. 2024, 09:00
Sobota 12. října 2024
Délka trasy vycházky: 14,5 km
Odhadovaná doba: cca 6 hodin
Orientační převýšení trasy: 402 m
Náročnost trasy: střední / obtížnější
GPS souřadnice:
50°37'1,253"N
16°7'18,534"E
V rámci již proběhlých Dnů evropského dědictví se v náhradním termínu vydáme v sobotu 12.10.2024 na okružní celodenní geovýlet méně známou trasou z Adršpachu k lomům zaniklé kamenické osady Libná.
Vyrazíme v 9.00 od vjezdu na hlavní parkoviště v Dolním Adršpachu. Vystoupáme na vyhlídku na Křížovém vrchu, malém pískovcovém skalním městě s neobyčejnou křížovou cestou. Přes Kopeček se zříceninou kostela Panny Marie sestoupíme ke zdoňovskému renesančně přestavěnému kostelu Nejsvětější Trojice. Modře značenou polní cestou budeme ze Zdoňova pokračovat kolem tůní, nově vybudovaných v rámci projektu Model Zdoňov pro nápravu území zádrží vody v krajině. V Posledním lomu bývalé obce Libná, kdysi největším kamenickém centru Broumovska, si prohlédneme zdejší specifický pískovec se spoustou zachovalých druhohorních zkamenělin. Polní cestou s výstupem na vnitřní kuestu Polické křídové pánve se vrátíme zpět do Adršpachu, k místnímu zámku s možností zaslouženého občerstvení po celodenním objevovaní nevšedních zákoutí Broumovska.
V nejstarších dobách byla oblast v níž se nacházejí Adršpašské skály jediným ohromným pralesem. Celý komplex hraničních hor včetně Krkonoš i Orlických hor byl od dob Římanů nazýván Hercynským lesem. Pohraničním hvozdem procházela, nepochybně již od pravěku, stará cesta vedoucí z polabské nížiny přes východočeskou sídlištní oblast Brankou u Náchoda do kladské kotliny a odtud dále až k pobřeží Baltického moře k vyhledávaným nalezištím jantaru. Z okolí Svaté hory v blízkosti Adršpachu pochází ojedinělý nález klenuté mísy a několika zlomků keramiky z mladší doby laténské.