Napojeni hronovskými minerálními vodami Hronovka a Regnerka jsme se vydali po hřebenu Na Farách ke studánce U matky Jedle a cestou jsme si povídali o kutání černého uhlí v blízkém okolí. Po mírně dobrodružném průchodu divokou přírodou jsme objevili stopy Vítových dolů a u cesty, vyštěrkované starou důlní hlušinou nalezli pěkné zkameněliny prvohorních rostlin. Na rozhledně u Vysoké Srbské jsme se rozhlédli po lehce zamlžené, i když sluncem zalité krajině a pochopili, proč se místo nazývá Větrná horka. Přes lesem ukrytou konejšivě klidnou osadu Závrchy jsme dorazili k bývalému uhelnému dolu Vilemína se zbytky důlních hald, zachovalou budovou bývalé důlní hospody, drobnými zkamenělinami pravěkých rostlin a vývěrem železité důlní vody ze zavalené odvodňovací dědičné štoly.