GPS souřadnice:
50°37'4,639"N
16°14'48,74"E
Bývalý kamenolom na těžbu typického červeného permského pískovce s kontaktem odlišných hornin najdete na jižním okraji Meziměstí.
Podložní hrubé pískovce mají příměs valounů křemene, kvarcitu, ryolitů i krystalických břidlic, mají karbonátový (vápnitý) nebo hematitový (železitý) tmel a jsou pevné, jen hrubě vrstvené a narušené puklinami. Pískovce jsou součástí jetřichovského obzoru, který tvoří nejvyšší část martinkovických vrstev a současně i nejvyšší část broumovského souvrství permu.
Nadložní trutnovské souvrství buduje část pahorkatiny Broumovské kotliny v okolí Meziměstí a Jetřichova a k jeho nejlepším odkryvům patří nárazový břeh Stěnavy západně od Meziměstí, zářezy železniční trati v úseku Meziměstí – Březová a také tento lom u Alpské vísky. Na kontaktu s pískovcovým podložím je trutnovské souvrství horninově výrazně odlišeno a je tvořeno tzv. bazálními psefity. Je to pestrý soubor brekcií a slepenců tvořených úlomky ryolitů i tufů s písčitou i prachovitou příměsí, jen občas prostoupenou karbonátovým tmelem. Celý soubor má červenavé zbarvení a lehce rozvětrává – i v tomto lomu tvoří osypy.
Místní pískovec byl již odedávna v okolí velmi využívaným kvalitním stavebním materiálem. Pro jeho nezaměnitelné sytě červené zbarvení si lehce všimnete staveb, které z něj byly v blízkém i vzdálenějším okolí postaveny. Velmi výraznými objekty, na jejichž stavbu byl použit, jsou například historické hospodářské budovy zámku v Meziměstí. Dá se předpokládat, že z velké části je z něj vystavěný i samotný zámek, dnes již nově zrekonstruovaný v soukromém vlastnictví. Zámek byl totiž, jako bývalá tvrz, patřící k broumovskému klášteru, v letech 1728 - 1738 přestavěn (pravděpodobně K.I.Dientzenhoferem) na zakázku broumovského opata Otmara Zinkeho na barokní.
Svojí geologickou a mineralogickou situací patří tato lokalita k hodnotným a významným. Protože je snadno dostupná, je rovněž vhodná jako studijní objekt a pro geoturistické využívání.
Další informace:
http://lokality.geology.cz/1551
Z archivního materiálu vypracovali: Jiří Kopecký, Stanislav Stařík
Foto: Stanislav Stařík