Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


  • Podloží: Křída
  • Geomorfologické řazení: Polická vrchovina
  • Katastrální území: Police nad Metují
  • Obec: Police nad Metují
  • GPS: 50°32'15.887"N, 16°14'51.444"E (zobrazit na mapě)

GPS souřadnice:
50°32'15,887"N
16°14'51,444"E

Údolí Ledhujky

Vrstvy pevných křídových opuk v údolí Ledhujky ukrývají zachovalé zkameněliny druhohorních mořských živočichů.

Údolí potoka Ledhujky v úseku mezi Policí nad Metují a Suchým Dolem prořezává vrstvy pevných jemnozrnných šedavých hornin, nazývaných slínovce. Tyto horniny vznikly zpevněním jemných vápenato-jílovitých sedimentů, usazených na dně mělkého teplého moře, které se v geologickém období křída na konci druhohor rozprostíralo na území velké části severní poloviny dnešních Čech. Toto subtropické moře tenkrát obývalo velké množství mořských živočichů – mlžů, hlavonožců, ježovek, ramenonožců i korýšů. Jejich převážně vápenaté schránky překrývaly další jemné mořské usazeniny, které časem ztvrdly v pevné usazené horniny. Vrstvy těchto slínovců a vápnitých jílovců s množstvím zachovalých zkamenělin a otisků druhohorních mořských živočichů se nachází mělko pod povrchem přímo ve východní části města Police nad Metují a v údolí podél potoka Ledhujky vychází i na povrch. V minulých letech byly například při výkopových pracích v ulicích Na Babí, Bělská nebo Brandejsova nalezeny krásné otisky lastur mořských mlžů rodu Inoceramus (velikostí až 30 cm), zachovalá jádra svinutých schránek hlavonožců – loděnek a amonitů, otisky a jádra ježovek nebo otisky schránek ramenonožců a drobných mořských mlžů. Výskyt těchto zkamenělin je patrný i na přírodních výchozech slínovců mezi Policí nad Metují a Suchým Dolem. Krásné otisky lastur mořských mlžů rodů Inoceramus a Pecten se našly i při výkopových pracích v obci Suchý Důl. Mezi polohami tvrdých slínovců můžeme ve vrstvách měkčích písčitých slínovců (opuk) často nalézt zachovalé stopy lezení mořských červů a drobných korýšů ve formě písčitých výplní trubičkovitých chodbiček kruhového průřezu – takzvané ichnofosilie.

 

Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Fotografie: Stanislav Stařík
Mikrofotografie: RNDr. Tamara Sidorinová, ČGS

Vyhledat místo


CZ