GPS souřadnice:
50°35'51,256"N
16°24'30,757"E
Mohutné skalní výchozy nejbazičtějších výlevných magmatických hornin v Javořích horách se skrývají v zalesněném úbočí nad Šonovem.
Asi kilometr severovýchodně od křižovatky u kostela v centru obce Šonov se vypíná hřbet s dvěma plochými vrcholy - kóty 554 a 557. Na západních a severozápadních svazích severního vrcholu v horní části úbočí nad lesní silnicí ukrývá smíšený lesní porost seskupení masivních vysokých skalních srubů. Skály Vás překvapí nejen mohutnými hranatými bloky nezvykle tmavé barvy, ale i zvláštně korodovaným povrchem výrazně tvrdé horniny po síti jemných puklin. Skalní masiv zde představuje relikt (zbytek) mocného lávového proudu, k jehož sopečnému – pravděpodobně trhlinovému pevninskému výlevu došlo koncem prvohor v období permu. Vytvářejí ho černošedé sklovité lávy andezitového složení, řazené mezi specifické horniny zvané "weiselbergity". Tyto tvrdé horniny chemicky představují nejbazičtější typ bazaltandezitů (dříve nazývaných melafyry) - typických výlevných hornin permokarbonského vulkanismu. Patří ke svrchním šonovským "melafyrům" olivětínských vrstev. Pravidelná síť puklin v masívu podmiňuje hranolovitý rozpad skal. Masivní skalní sruby jsou výsledkem mrazového zvětrávání. Místní potok vytváří v severozápadním pokračování vrchu hluboce zaříznutou rokli, po jejíchž jihovýchodních svazích skály pokračují od silnice cca 150 m nad kapličkou po stoupajícím hřebenu směrem k Rudnému vrchu (kóta 654). Lokalita Kamenec představuje nejvýraznější přírodní výchoz andezitoidních hornin v Javořích horách. Stupňovité sruby a úpatní sutě jsou též znakem probíhajícího procesu řícení skal včetně projevů svahových nestabilit ve formě drobných sesuvů půdy a kamenné sutě. Skutečným unikátem této lokality je pak přírodně vypreparovaná výplň lávového tunelu, nacházející se ve vrcholové partii skalních výchozů. Výplň vznikla zalitím dříve vzniklého utuhlého drobného lávového tunelu v lávovém proudu čerstvou žhavou lávou identického složení při následujícím výlevu lávy z kráteru tehdejší sopky. Zvětráváním se původní lávový tunel rozpadl a na skále dnes zůstala jen jeho ztuhlá výplň ("odlitek").
Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Další informace: http://lokality.geology.cz/1836 (ČGS)
Makroskopicky kompaktní černá hornina, v základní hmotě se perleťově lesknou sloupečky tmavých minerálů (pyroxenů), velikosti kolem 1 mm. Úlomky horniny nepatrně zvoní.
Mikroskopicky je hornina drobně porfyrická s trachytickou strukturou základní hmoty. Porfyrické vyrostlice tvoří především plagioklas, velikosti až 2 mm a pyroxen (cpx i opx). Základní hmota je tvořena tmavohnědým sklem s drobnými lištičkami plagioklasu, na koncích rozeklanými a opakním minerálem (magnetit). Drobné lištičky mají tendenci k paralelnímu upořádání a obtékání porfyrických vyrostlic.
Petrografický popis: RNDr. Tamara Sidorinová (ČGS), RNDr. Zuzana Tasáryová, Ph.D. (ČGS), Mgr. Vladislav Rapprich (ČGS)
Fotografie: Stanislav Stařík
Mikrofotografie: RNDr. Tamara Sidorinová, ČGS
Kamenec
Weiselbergit z Kamence