Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


Kamenec

  • Podloží: Perm
  • Geomorfologické řazení: Meziměstská vrchovina
  • Katastrální území: Šonov u Broumova
  • Obec: Šonov
  • GPS: 50°35'51.065"N, 16°24'30.463"E (zobrazit na mapě)

GPS souřadnice:
50°35'51,065"N
16°24'30,463"E

Kamenec

Mohutné skalní výchozy nejbazičtějších výlevných magmatických hornin v Javořích horách se skrývají v zalesněném úbočí nad Šonovem.

Asi kilometr severovýchodně od křižovatky u kostela v centru obce Šonov se vypíná hřbet s dvěma plochými vrcholy - kóty 554 a 557. Na západních a severozápadních svazích severního vrcholu v horní části úbočí nad lesní silnicí ukrývá smíšený lesní porost seskupení masivních vysokých skalních srubů. Skály Vás překvapí nejen mohutnými hranatými bloky nezvykle tmavé barvy, ale i zvláštně korodovaným povrchem výrazně tvrdé horniny po síti jemných puklin. Skalní masiv zde představuje relikt (zbytek) mocného lávového proudu, k jehož sopečnému – pravděpodobně trhlinovému pevninskému výlevu došlo koncem prvohor v období permu. Vytvářejí ho černošedé sklovité lávy - bazaltandezity (dříve melafyry), řazené mezi specifické horniny zvané weiselbergity, které chemicky představují nejbazičtější výlevné horniny permokarbonského vulkanismu. Patří ke svrchním šonovským "melafyrům" olivětínských vrstev. Pravidelná síť puklin v masívu podmiňuje hranolovitý rozpad skal. Masivní skalní sruby jsou výsledkem mrazového zvětrávání. Místní potok vytváří v severozápadním pokračování vrchu hluboce zaříznutou rokli, po jejíchž jihovýchodních svazích skály pokračují od silnice cca 150 m nad kapličkou po stoupajícím hřebenu směrem k Rudnému vrchu (kóta 654). Lokalita Kamenec představuje nejvýraznější výchoz "melafyrů" v Javořích horách. Stupňovité sruby a úpatní sutě jsou též znakem probíhajícího procesu řícení skal včetně projevů svahových nestabilit ve formě drobných sesuvů půdy a kamenné sutě. Skutečným unikátem této lokality je pak přírodně vypreparovaná výplň lávového tunelu, nacházející se ve vrcholové partii skalních výchozů. Výplň vznikla zalitím dříve vzniklého utuhlého drobného lávového tunelu v lávovém proudu čerstvou žhavou lávou identického složení při následujícím výlevu lávy z kráteru tehdejší sopky. Zvětráváním se původní lávový tunel rozpadl a na skále dnes zůstala jen jeho ztuhlá výplň ("odlitek").

Další informace:  http://lokality.geology.cz/1836

 

Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Foto: Stanislav Stařík

Vyhledat místo


CZ