Liščí kameny

Asi 15 minut chůze po neznačené hřebenové lesní cestě od areálu bývalé nemocnice Žacléř (dnes Rehamedica) směrem k jihovýchodu narazíte vlevo od cesty v prudkém svahu na působivé skalní defilé skryté porostem vzrostlého smíšeného lesa. Výchozy bazaltandezitových láv, částečně odkryté i starým lomem, zde v severovýchodním úbočí kóty 582 tvoří až 20 metrů vysoké skalní stěny, sbíhající téměř po spádnici do údolí Křenovského potoka. V horní části skalního defilé jsou ve stěně dobře patrné struktury lávových proudů. K výlevu těchto bazaltandezitů (dříve označovaných jako melafyry) došlo při lokální vulkanické činnosti v období svrchního karbonu, v průběhu ukládání sedimentů žacléřského souvrství. Zdejší bazaltandezity jsou převážně masivní, celistvé, v horních partiích místy pórovité výskytem bublinek po sopečných plynech, tmavé červenohnědé až tmavošedé barvy. Rozsah a hranice tohoto vulkanického tělesa můžeme dobře vysledovat právě přímo v přístupové kamenité lesní cestě podle výskytu melafyrů nebo okolních rezavě hnědých slepenců v podloží. 

Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík

Popis typické horniny:
Bazaltandezit - porézní láva (mandlovcový, vesikulární melafyr)

Makroskopicky fialovošedá hornina s poměrně velkými dutinami (pravděpodobně po vyvětralých madlovcových výplních). Na řezu jsou patrné bílé, světle a tmavě šedé a rezavé výplně mandlí, mm velikosti. Některé jsou výrazně protažené a v delším rozměru mají až 5 mm. Hornina má mandlovcovou (= amygdaloidní) strukturu. V základní hmotě tvořené lištičkami plagioklasu jsou dutiny (= vesikuly) tvaru mandlí, vyplněné karbonátem, hematitem, limonitem, chloritem a chalcedonem. Přítomny jsou též limonitové pseudomorfózy po pyroxenu a pravděpodobně i po olivínu. Základní hmota je sklovitá a limonitizovaná.

Petrografický popis: RNDr. Tamara Sidorinová (ČGS), RNDr. Zuzana Tasáryová, Ph.D. (ČGS), Mgr. Vladislav Rapprich (ČGS)

Fotografie: Stanislav Stařík
Mikrofotografie: RNDr. Tamara Sidorinová, ČGS