Lom Vižňov - ignimbrity

Lokalita se nachází v údolí nad horním koncem obce, 300 m jihozápadně od kóty 603 m. Jedná se o zalesněný opuštěný lom v ignimbritu, jsou zde patrné vrstevní spáry, systémy puklin, specifické procesy zvětrávání a rozvolňování horniny. Vystupující horniny představují vižňovský typ ignimbritu ryolitového komplexu broumovského souvrství /autun/ noworudských vrstev.

Ignimbrit je souhrnné označení utuhnutých, spečených sopečných produktů, které vznikly při usazení pyroklastických proudů. Název pochází z latinských slov ignis - oheň a imber – mrak (dešťový). Jejich existence je svázána s laminárně (bez turbulencí) se pohybujícími, horkými a hustými pyroklastickými proudy, vzniklými kolapsem erupčního sloupce sopečných plynů a par. Ke kolapsu sopečného mraku dochází, pokud tlak exploze není dostatečný k vytlačení mraků popele vysoko do atmosféry a vyvržený materiál padá a teče dolů po svazích sopky. Tento typ sopečné erupce se nazývá peléjským typem podle sopky Mont Pelée v Karibiku, jejíž výbuch a následný pyroklastický proud v roce 1902 usmrtil téměř 30 tisíc lidí. Pyroklastický proud označovaný také jako žhavé mračno je často se vyskytující projev explozivních sopečných erupcí. Jde o pohyblivou, fluidizovanou (s vlastnostmi kapaliny) směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela, s teplotou od 100 do 1100 °C, pohybující se podobně jako lavina po sopečném svahu dolů velkými rychlostmi (150-700 km/h). Těmito vlastnostmi je jednou z nejvíce devastujících forem sopečné činnosti. Pyroklastické proudy se vyskytují při explozivních erupcích viskózního (hustého) magmatu. Ignimbrity tak formou vzniku představují svým způsobem horniny vulkanicko-sedimentární a jejich mocné vrstvy v oblasti Javořích hor svědčí o zdejší aktivní tektonické a související bouřlivé vulkanické činnosti v období permu.

Další informace:
http://lokality.geology.cz/1552