Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


  • Podloží: Křída
  • Geomorfologické řazení: Polická vrchovina
  • Katastrální území: Žďár nad Metují
  • Obec: Žďár nad Metují
  • GPS: 50°33'29.679"N, 16°12'26.290"E (zobrazit na mapě)

GPS souřadnice:
50°33'29,679"N
16°12'26,29"E

Ostaš - stůl s knihou pověstí uprostřed broumovské světnice

Nepřehlédnutelný stolový vrch ční z Polické pánve a ve svých pískovcových labyrintech skrývá mnohá tajemství.

Ostaš je stolový vrch tyčící se cca 5 km severozápadně od Police nad Metují. Dosahuje výšky 700 m n. m. Velikost vrcholové plošiny je cca 500 x 400 m. Na východní straně vrcholové části se postupem času vytvořilo skalní město, tzv. Horní labyrint s pojmenovanými skalními útvary jako Medvědi, Zbrojnoš, Mohyla smrti a Žába. Mnoho pískovcových útvarů dosahuje výšky až 40 metrů. Nejvyšším bodem je Frýdlantská skála, pojmenovaná podle Friedlandu, dnešního Mierozsowa, města sousedícího s naším Meziměstím. Ze skály je krásný výhled na Broumovské stěny, vyvřelé kupy Javořích hor i Krkonoše. Skály Dolního labyrintu vystupují ze zeleně hluboko pod Vašima nohama. Tato horní část stolového vrchu je od r. 1956 vyhlášena jako přírodní rezervace Ostaš. 

Ostašem prochází významná tektonická porucha - Polický zlom, podél kterého poklesla pískovcová kra tzv. Dolního labyrintu o cca 100 metrů. Jeho součástí je výrazná skupina skal - Kočičí hrad. Podle ní se Dolní labyrint také nazývá Kočičí skály (přírodní památka). Jednou z jeho zajímavostí je 30 m dlouhá puklina Sluj českých bratří.

Les na Ostaši byl velmi pozměněn lesnickým hospodařením, původní bučiny zde byly téměř zcela nahrazeny smrkovými porosty. Zejména na Kočičích skalách Vás upoutají reliktní bory s bizarními kmeny starých stromů.

Znovu a znovu se setkávám s žádostí o exkurzi právě na Ostaš, přestože jsou u nás přírodovědně zajímavější území. Většina nových příchozích si naplánuje svůj první broumovský výlet právě tam. Pozornost ale Ostaš přitahoval už před staletími. Dávno se k němu lidé upínali jako k útočišti před procházejícími vojsky nebo před útlakem. Pro místní nebýval tak obávanou divočinou, jakou dlouho zůstávaly skály Adršpachu, Teplic nebo i Stěn. I proto se k němu váže možná nejvíc příběhů ze všech míst v našem kraji.

Otevřme svou mysl té milé společnici - fantazii a vydejme se na Ostaš s knížkou místních pověstí v ruce. Nechme si zakrýt oblohu skalními stěnami Sluje českých bratří, nazývané tak na základě jedné z pověstí. Po porážce stavovského povstání a po popravě českých pánů na Staroměstském náměstí mnoho evangelíků opustilo zemi. I broumovská katolická vrchnost nutila své poddané přejít z protestantské víry zpět na katolickou. V té době se evangelíci z okolí scházeli v dnešní Sluji českých bratří a konali zde tajné bohoslužby. Na podzim roku 1921 objevil Antonín Krtička ve Sluji kámen s letopočtem 1627. Jelikož ale čeští bratři na Policku nikdy nepůsobili a písemné doklady o konání bohoslužeb v ostašských skalách neexistují, je třeba vše chápat jako místní pověst. Krtičkův nález památného kamene je podle historiků mystifikace.

V roce 2013 padla při vichřici Husitská lípa na Ostaši, jeden z památných stromů Broumovska, jehož kmen a větve byly plny zvláštních sukovitých výrůstků. Pověst o nich říkala, že jde o pozůstatky klínů, kterými slezští žoldáci přibíjeli za vlasy polické ženy, aby se zdejšímu lidu pomstili za jeho příslušnost k protestantské víře. Je zajímavé, že tatáž pověst existuje i v přesně opačném pojetí, jen se stejnou zprávou o krutosti vojáků: Totiž že Husité napadli katolické obyvatelstvo Police, které se ukrývalo na Ostaši.

Historie je plná krutých obrazů, a proto je mnohem snazší přijmout přírodovědnou hypotézu o jizvách tohoto stromu: Památná lípa malolistá byla jistě mnohem mladší, než aby mohla pamatovat husitskou dobu (její stáří bylo cca 200 let, obvod kmene cca 460 cm). Jizvy mohly být na dobře zmlazující lípě způsobeny tím, že v této klimaticky drsnější poloze dochází k častým zlomům větví. Na starém stromě se potom po těchto zlomech vytvoří jizvy rozněcující fantazii. A ještě k mýtu o tom, že strom pamatuje husitského vojevůdce: nedaleko od pozůstatků dnešního památného stromu je skupina lip, které vyrůstají jakoby v kruhu. Lze si dobře představit, že jde o potomstvo jiného velmi starého stromu…

Ostaš dnes inspiruje k řadě otázek, které řeší seriózní přírodovědná bádání. Je „geolaboratoří“ v přeneseném i doslovném významu slova, modelovým územím s výskytem nejrůznějších tvarů pískovcového fenoménu: věží, oken, hřibů, mís. V roce 1989 zde byl pracovištěm Akademie věd České republiky nainstalován systém měřidel zaznamenávajících pohyby skal. Výsledky monitoringu jsou významné a zároveň varující, neboť nevratné pohyby skal činí průměrně 1,5 mm/rok pohybu v horizontále a 1,0 mm/rok poklesu.

Polický zlom je jen jedním z geologických zlomů Broumovské vrchoviny. Nejvýznamnější z nich je hronovsko‑ poříčská porucha, vzdálená od Ostaše asi 10 km. Pro sledování této oblasti, která patří mezi seismicky nejaktivnější v ČR, byla na úpatí Ostaše instalována seismická stanice. Už první roky jejího provozu ukázaly, že se v oblasti vyskytují slabá zemětřesení velmi často. Jen v období říjen 2005 - srpen 2007 zde bylo zaznamenáno 37 zemětřesení. V lednu 2008 došlo k seismickému roji, kdy bylo zaznamenáno 189 zemětřesení, z nichž 8 přesáhlo magnitudo 1. Nejsilnější jev měl magnitudo 1,6 a byl lokalizován do střední části hronovsko‑ poříčské poruchy severovýchodně od Rtyně v Podkrkonoší.

Ostaš je středem Broumovska, místem, kde se stýká fantazie s realitou, kamenná stabilita je otřásána živly a silami Země. Ostaš je osnovou celého příběhu téhle krajiny.

Kdo jste se nechali zlákat zvěstmi o tajemné a krásné krajině k cestě za poznáním Broumovska, můžete velkou část jeho fenoménů spatřit právě na Ostaši a v jeho okolí.

Další informace:
http://lokality.geology.cz/96

 

Z archivního materiálu vypracoval: Petr Köppl
Fotografie: Stanislav Stařík

Vyhledat místo


CZ