Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


  • Podloží: Křída
  • Geomorfologické řazení: Polická vrchovina
  • Katastrální území: Česká Metuje
  • Obec: Česká Metuje
  • GPS: 50°32'52.218"N, 16°10'44.589"E (zobrazit na mapě)

GPS souřadnice:
50°32'52,218"N
16°10'44,589"E

Pískovcové sloupky v České Metuji PP

Skalní sloupky, vymodelované prosakující podpovrchovou vodou v poloze vápnitých pískovců mezi vrstvami opuk.

V době druhohor se na území Vnitrosudetské pánve rozlévalo moře. Do něj ústily řeky, které s sebou přinášely různý materiál. Ten se postupně ve vrstvách usazoval na mořském dně. Díky obrovskému tlaku mořské vody do sebe usazená zrnka sedimentů zapadla tak, že vytvořila kompaktní horninu s vysokým podílem ve vodě rozpustného vápníku. Jednou z takto vzniklých vrstev byla šedá, jemně písčitá opuka, (spongilitický slínovec), která dnes tvoří skálu odkrytou na lokalitě v České Metuji. Později moře ustoupilo a území se stalo trvale souší.

Ústup moře ale neznamenal klid. Docházelo k pohybům zemské kůry, k vrásnění, proběhly doby ledové a meziledové. Během věků tak rozpukala naše vrstva svisle i vodorovně. Erozní působení vody umocňoval mráz a prorůstající kořeny stromů. Do nových puklin postupně zatékala voda a vymývala jemná zrnka. Vrstva horniny bohatá na vápník podléhala chemickému selektivnímu zvětrávání (tzv. krasovění), protože v ní voda rozpouštěla vápnité sloučeniny. Trhliny se tak rozšiřovaly, až vznikly sloupky ve tvaru přesýpacích hodin nebo kuželek vysokých 0,5 – 0,7 m. Na povrchu se objevily po odlámání kamene při stavbě silnice. Důkazem toho, že hornina, kterou dnes pozorujeme, byla kdysi dávno nezpevněným dnem moře jsou tzv. fukoidy, stopy chodbičkovitého tvaru, které zde zanechali drobní živočichové prolézající kdysi měkkým sedimentem. Někdy se tyto chodbičky kříží a většinou jsou vyplněny tmavší horninou. Jen některé stromy ukotví své kmeny ve strmém a kamenitém svahu tak pevně, aby odolaly i uvolňující se suti. I proto, že je ve strmé stráni obtížná těžba dřeva, pamatují mnohé buky, lípy, kleny a jasany v lese nad Pískovcovými sloupky celé dvacáté století. Pod nimi rostou byliny, kterým svědčí živná a vápnitá půda. Začátkem léta tu rozkvétá krásná a chráněná lilie zlatohlavá. Dříve než se stromy olistí, pokryje stráň něžná zeleň bažanky vytrvalé zvěstující jaro.

Z archivního materiálu vypracoval: Jiří Kopecký
Fotografie: Stanislav Stařík

Další informace:
http://lokality.geology.cz/1524

 

 

Vyhledat místo


CZ