Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


Pod klášterní zahradou

  • Podloží: Perm
  • Geomorfologické řazení: Meziměstská vrchovina
  • Katastrální území: Broumov
  • Obec: Broumov
  • GPS: 50°35'13.871"N, 16°20'3.862"E (zobrazit na mapě)

GPS souřadnice:
50°35'13.871"N
16°20'3.862"E

Pod klášterní zahradou

Skalní výchoz jemnozrnných permských usazených hornin s vykutanou malou jeskyňkou ve svahu říčního břehu Stěnavy pod broumovským klášterem.

Částečně přírodní výchoz a částečně i umělý odkryv příkrých skal na kterých stojí mohutný benediktinský klášter, a k severu se táhnoucí klášterní zahrada, je složen z jemných červenohnědých prachovců a jílovců. Jejich časté prostřídávání a odlišná pevnost a odolnost vůči rozvětrávání vytváří skalní stěnu s vystupujícími (více odolnými polohami) a vhloubenými (silněji rozvětranými) partiemi. Horniny permu a triasu, tvořící výplň Meziměstské vrchoviny na jejím povrchu, vystupují od východu k západu ve sledu od nejstarších po nejmladší: nejstarší jsou novorudské vrstvy, následně olivětínské vrstvy a martinkovické vrstvy - společně tvoří broumovské souvrství. Jako mladší dále následují trutnovské souvrství a bohuslavické souvrství již svrchního permu. Na těchto nejmladších permských sedimentech leží bohdašínské souvrství, které však již náleží do následného geologického období triasu.      
V jiných polohách odkryvů martinkovických vrstev, především v pravobřežním nárazovém srubu řeky Stěnavy a jejích přítoků se k prachovcům a jílovcům přidávají i barevně odlišné polohy s pevnějšími silicity a s vápenci vižňovského, hejtmánkovického a jetřichovského obzoru. Nárazový břeh Stěnavy s příkrým svahem táhlých, jen krátce přerušovaných pahorků v celé délce pravobřežní vzniká gravitačním zahlubováním a erozí řeky do pravobřežních hornin po sklonu geologických vrstev.

Celkově jsou martinkovické vrstvy lehce zvětratelné a rozpadavé, proto jejich odkryvy rychleji podléhají změnám jejich reliéfu. Místy ( ve skalních srubech a stěnách v pravobřeží Stěnavy) se vyskytují i vhloubené pseudokrasové jevy jako skalní převisy, případně i drobné puklinové nebo rozsedlinové jeskyňky, jejichž tvar rovněž podléhá rychlým proměnám reliéfu až po zánik podzemního jevu. Současná jeskynní forma (viz foto) na okraji evidované lokality při pěší komunikaci (se schodištěm pod klášterem) je umělou dutinou z období 2. světové války.

 

Z archivního materiálu vypracoval: Jiří Kopecký

Další informace:
http://lokality.geology.cz/1830

 

Vyhledat místo


CZ