Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


Poslední lom

  • Podloží: Křída
  • Geomorfologické řazení: Polická vrchovina
  • Katastrální území: Libná
  • Obec: Teplice nad Metují
  • GPS: 50°39'8.704"N, 16°6'17.597"E (zobrazit na mapě)

GPS souřadnice:
50°39'8,704"N
16°6'17,597"E

Poslední lom

Specifický glaukonitický pískovec je ještě sporadicky těžen pro kamenické účely v posledním udržovaném lomu v Libné.

Asi 3 km severozápadně od kostela ve Zdoňově se v údolí drobného bezejmenného přítoku Zdoňovského potoka rozkládá fakticky zaniklá hraniční obec Libná, dnes již pouze s několika zachovalými obydlenými chalupami. Kdysi zde však stávala vesnice Libná (Liebenau) s dlouhou historií. Založena byla někdy v průběhu 14. století, první písemná zmínka pak pochází z roku 1576. Postupně se rozrůstala. Zástavba Libné v zásadě volně navazovala na konec Zdoňova a táhla se v délce asi 3 km mělkým údolíčkem až téměř ksoučasné státní hranici. Jakési pomyslné centrum bychom pak našli u rybníčku v horní části obce. K Libné patřila také polosamota Vorwerk s myslivnou a hostincem při cestě do Horního Adršpachu. Bohatstvím obce byl místní pískovec. Na území Libné bylo v provozu celkem 6 lomů, zaměstnávajících řadu řemeslníků. Na konci 19. století byla Libná největším lomařským centrem Broumovska. V roce 1900 měla Libná 519 obyvatel výhradně německé národnosti. Od té doby však počet obyvatel neustále klesal. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva již nebyla obec doosídlena a postupně chátrala. Definitivní zkáza pak přišla okolo roku 1960, kdy chátrající budovy srovnala se zemí armáda. Z dříve prosperující vesnice zbyla jen cesta, několik křížků, v houští ukryté zbytky zdiva a rybníček. Dnešní opuštěnosti tohoto malebného příhraničního údolí odpovídá i kamenitá příjezdová cesta, ve kterou se asi po půl kilometru změní asfaltová odbočka z hlavní silnice v severní části obce Zdoňov. Staré pískovcové lomy, vesměs již silně zarostlé, jsou roztroušeny po obou stranách údolí v jeho horní části. Jenom jeden z nich, na samém konci bývalé vesnice Libná, nazývaný Poslední lom, vykazuje stopy, že těžba zde byla ukončena zcela nedávno. V lomu s pramenním vývěrem, tvořícím malé jezírko, ještě najdeme několik vylomených kamenných bloků a dokonce torzo starého jeřábu. Ještě před několika lety zde byl blokovou těžbou příležitostně těžen žlutavě okrový až světle hnědý jemnozrnný glaukonitický pískovec s limonitovým tmelem. Byl používán především pro náročné kamenické práce. Místní kámen byl použit třeba při opravách Bratislavského hradu či hradu Strečno. Zařadil se také do užšího výběru 5 typů hornin uvažovaných pro rekonstrukci pražského Karlova mostu (nakonec byl zvolen pískovec z lomu v Kocbeřích na Trutnovsku). Zdejší odkryté vrstvy představují kompletní profil jemnozrnným cenomanským kvádrovým pískovcem s typickým paleontologickým obsahem. Poměrně hojně se zde, nejčastěji při bázi lomu, nacházejí zkameněliny druhohorních organizmů mělkého moře, které se zde rozprostíralo v období křídy - především otisky schránek mlžů a ramenonožců (Brachiopoda) nebo serpulidní červi. Vrchní poloha je rozpukána do systému kolmých puklin, které se vytrácejí v podložní vrstvě slínito-jílovitého pískovce. Totožné jemnozrnné limonitické pískovce se stejným paleontologickým obsahem jako v Posledním lomu vystupují i v dalším opuštěném sousedícím lomu na levém břehu potoka, bohužel již silně zarostlém.

 

Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Foto: Stanislav Stařík

Další informace:
http://lokality.geology.cz/1495

Vyhledat místo


CZ