Vlčinec

Strukturní plošina je součástí Polické pánve ve střední části Polické vrchoviny, která je tvořena slínovci, mořskými sedimenty z období svrchní křídy (středního turonu). Ploché temeno plošiny se navyšuje směrem k severozápadu až na výšku 469,5 m (u silnice mezi Žďárem nad Metují a Maršovem). V jižním ukončení ostrohu se nacházejí stopy po nevelkém středověkém hrádku Vlčinec, po němž má celý ostroh svůj název.

Skalní výchozy v horní části svahu tvoří řady klínovitě vystupujících slínovcových srubů, o výšce skalních čel 5 – 8 metrů. Sruby jsou početnější při západním svahu hřbetu. Podstatně výraznější slínovcové skalní výchozy lemují levý břeh řeky Metuje ve spodní části při západním až severozápadním úpatí hřbetu. Ty jsou však evidované v rámci samostatné lokality Poradní skála. K lokalitě Vlčinec jsou příslušné údolní skalní výchozy pod východním svahem nad železniční tratí a Pěkovským potokem (Dunajkou).

Povrch všech slínovcových výchozů je silně přetvořen selektivním zvětráváním povrchu skalních stěn velkou škálou tvarů pseudokrasové modelace s uplatněním zvýšené destrukce těchto hornin (písčitých jílovců a vápnitých pískovců) na subhorizontálních i svislých puklinách. Významný je rovněž i paleontologický obsah slínovců v podobě fosilních zbytků živočichů křídového moře i stop po činnosti organizmů na jeho dně.

Na vrcholu ostrohu se nacházejí dnes již nepatrné zbytky strážního hrádku i jeho fortifikace (dobře patrné jsou obvodové příkopy a valy). Skromné archeologické nálezy dokládají stavbu benediktinského strážního hrádku na okraji jejich panství. Založen byl pravděpodobně za opata Bavora a zanikl buď v době husitských válek, nebo těsně po nich. K hradu Vlčinec se také váže řada místních pověstí.

Zajímavost této lokality spočívá v široké krajinářské, přírodní i historické problematice,  dominantní však zůstává její geologická a geomorfologická situace.

Další informace:
http://lokality.geology.cz/1878

Z archivního materiálu vypracoval: Jiří Kopecký