Žaltmanské arkózy v údolí Jíveckého potoka

Skalní sruby a defilé tvoří hranu kuesty s blokovým rozpadem takzvaných žaltmanských arkóz a slepenců, s doprovodným jevem řícení skal a blokovými a balvanitými svahovými akumulacemi při úpatí a po jihozápadním úbočí hřebene. Označení žaltmanské arkózy bylo přijato podle názvu nejvyššího vrcholu Jestřebích hor Žaltmanu, na jehož hřebenu se četné výchozy právě těchto typických sedimentárních hornin vyskytují. Žaltmanské arkózy jsou bohatě provrstveny jemnými i hrubšími polohami hrubozrnných slepenců (konglomerátů), často s rezavě hnědým železitým tmelem. V poměrně častých polohách jemnozrnnějších světlešedých pískovců bývá dobře patrné šikmé zvrstvení a na některých odlučných vrstevních plochách je ojediněle možné objevit i přítomnost čeřin. Výskyt zbytků kmenů araukaritů nebo stop po nich je vesměs vázán na hrubozrnnější polohy místy železitých arkózových pískovců a slepenců. Charakter zvrstvení a rozhraní sedimentů odlišné zrnitosti je na skalních blocích a stěnách plasticky zvýrazněn vlivem selektivního zvětrávání formou skalních lamel či vrstevních spár.

Další informace:
http://lokality.geology.cz/300

Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Fotografie: Stanislav Stařík