Vyhlídková hřebenovka po Javořích horách

Výchozím bodem nám bude železniční stanice v Meziměstí. Odtud se vydáme po modré turistické značce k Vižňovu, přičemž hned při průchodu kolem hospodářských budov meziměstského zámku si všimneme nepřehlédnutelných výrazně červených bloků permských pískovců z bývalého místního lomu u Alpské Vísky, které byly na stavbu mnohých zámeckých budov použity. Ve Vižňově dojdeme ke kostelu sv. Anny, jednomu z unikátního barokního souboru tzv. broumovské skupiny kostelů, a hned vedle něj si můžeme prohlédnout zdařilou venkovní expozici „Geopark Vnitrosudetská pánev Vižňov“, která nám před výstupem na vyhlídkové vrcholy Javořích hor vhodně rozšíří povědomí o geologické stavbě zdejšího kraje. S nabytými informacemi budeme dále pokračovat po žlutě značené turistické cestě vzhůru obcí kolem mistrně vytesaného pískovcového kříže až k okraji lesa, v jehož skrytu asi po 100 metrech ve svahu po levé straně objevíme výchozy silně rozvolněných, ale tvrdých skal tmavočervené až fialové barvy s malými světlými skvrnami. Kdysi zde v tomto zaniklém lomu těžili zajímavé pevné vulkanické horniny – tzv. ignimbrity „vižňovského typu“, kterých si můžeme všimnout například v mnohých dlážděných cestách v Broumově i na jiných místech Broumovska. Vystoupáme dál po žluté značce do hraničního sedla Homole a po hraniční zeleně značené hřebenovce se vydáme přes vyhlídkové vrcholy Kozina a Kopica východním směrem k Ruprechtickému Špičáku. Na vrcholu se po strmém výstupu rozhodně během odpočinkové svačinové pauzy pod turistickým přístřeškem dosyta pokocháme nevídanými výhledy, přičemž zde máme možnost vystoupit také na kovovou rozhlednu s panoramatickými fotografiemi s podrobným popisem orientačních bodů širokého okolí. Zde se nám naskýtá jedna z nejlepších možností celkového pohledu na geomorfologii (tvary zemského povrchu) oblasti Geoparku Broumovsko a jeho okolí. Krásně zde můžeme pozorovat odlišnosti reliéfu, který tvoří ostré vrcholy členitých vulkanických Javořích a Vraních hor, typické sedimentární struktury kuest a stolových hor křídové pánve, táhlý hřbet tektonicky vyzdvižených pevných karbonských usazenin Jestřebích hor, nebo vzdálená silueta zploštělého žulového masívu Krkonoš. Z nejvyššího vrcholu budeme pokračovat po modré turistické značce dál k východu přes Široký vrch až na turistické rozcestí Javorový vrch. Odsud se vydáme po žluté značce sestupovou trasou ke Křížku, za nímž ze žlutě značené cesty sejdeme vpravo cestou kolem Uhlířského potoka na značenou cyklotrasu č. 4002, po které projdeme celé Uhlířské údolí. V jeho spodní části budeme v úbočí levého svahu míjet skalní výchozy červených vulkanických tufů, vzniklých zpevněním vyvrženého jemného vulkanického materiálu a vulkanického popela. Po silničce kolem Uhlířského potoka dojdeme až na hlavní silnici. Po ní se vydáme vpravo směrem do Hynčic. Po přibližně 250 metrech budeme po pravé straně míjet opuštěný lom, sloužící dnes jako skládka drtí. Alespoň okrajová přístupná část lomu však určitě stojí za závěrečnou prohlídku. V lomu se totiž dříve těžily ve velké mocnosti již zmíněné pevné vulkanické horniny –ignimbrity – zde však „hynčického typu“. Ty, na rozdíl od tmavých ignimbritů „vižňovského typu“, mají světlou narůžověle-béžovou barvu s malými světlými skvrnami, které jsou v této celistvé tvrdé mase „zapečenými“ kousky původních úlomků hornin, vyvržených při mohutném sopečném výbuchu. Přímo z lomu už to pak zadní polní cestou máme k naší cílové železniční zastávce v Hynčicích jen něco málo přes půl kilometru. Odsud se příjemně unaveni rozjedeme zpět do svých domovů, tentokrát sice bez teplého oběda, zato plni nových neopakovatelných zážitků.