Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


Z Police nad Metují po kuestách na slavné „slavenské kamenné hřiby“

  • Náročnost: střední
  • Délka trasy: 14,5 km
  • Převýšení: 346​ m
  • Časová náročnost: 5 hodin

Z Police nad Metují po kuestách na slavné „slavenské kamenné hřiby“

Tentokrát se vydáme ze samého středu Polické křídové pánve přes hranu její vnitřní kuesty na hřeben její vnější kuesty, tvořící k severu příkré srázy Broumovských stěn.

Mnohým z Vás je možná zatím termín „kuesta“ neznámý, a to je právě jedna z geologických zajímavostí Broumovska. Pro začátek Vám tedy prozradím, že kuesty jsou ty asymetrické, z jedné strany ploché mírně ukloněné a z druhé strany prudce spadající, často skalnaté, hřebeny a kopce, které elipsovitě obkružují, nebo chcete-li lemují oblast horního toku řeky Metuje – měst Teplice nad Metují a Police nad Metují.

Nejlepším výchozím místem pro nás bude Masarykovo náměstí v Polici nad Metují, kde si z veřejného prameníku artéského vrtu naplníme na cestu lahve výjimečně kvalitní lahodnou vodou z jedné z největších přírodních podzemních zásobáren pitné vody v Čechách. Hned při čepování vody si můžeme prohlédnout pěkné kusy „zkamenělých dřev“ – araukaritů, ze kterých je prameník Julinka vystavěn. Jsou to vlastně prokřemenělé části kmenů prvohorních předchůdců dnešních jehličnanů, nacházející se v okolí nedalekého Odolova v Jestřebích horách. S plnými bandaskami se vydáme z náměstí po červeně značené turistické „Jiráskově cestě“ směrem na Hlavňov. První zastávku si můžeme udělat hned 100 metrů od náměstí, kde se naskýtá zajímavá možnost se na náš poznávací výlet teoreticky předpřipravit prohlídkou externí geologické expozice pod širým nebem – Geologického koutku Polická křídová pánev v parku před budovou městského Muzea a kláštera v ulici Na Babí. Takto dovzděláni se vydáme dál po červené značené cestě kolem hřbitova ven z města a začneme mírným táhlým plochým svahem stoupat na hřeben vnitřní kuesty již zmíněné Polické křídové pánve. Po levé ruce hned nad městskou zástavbou asi 200 metrů od cesty Vás možná zaujme soustava tří navazujících nádrží se zpevněnými sypanými hrázemi, ale bez vody. Jedná se o tzv. poldery, sloužící k zachycení občasné přívalové vody z rozsáhlých svažujících se polních ploch nad městem a jeho ochraně před případným zaplavením. Mezi poli vystoupáme téměř až na hřeben zvaný Klůček k účelové cestě z Police n. M. do Hlavňova. Kromě místa s krásným rozhledem se zde ocitáme na další geologicky zajímavé lokalitě. Na polích pod silnicí a dále k západu pod vrcholovým lesem Klůčku se v případě zoraných pozemků můžete pokusit v ornici najít v kusech roztroušených vápenatých pískovců drobné zkameněliny či otisky mořských živočichů, obývajících zdejší mělké moře v období pozdních druhohor. Dále krátkým úsekem po silnici překonáme hřeben kuesty a uvědomíme si její tvar v terénu. Z turistického rozcestí pod prudkým severním svahem odbočíme doprava a po žlutě značené lesní cestě se dostaneme k Čertově skále nad Suchým Dolem. Čertova skála představuje skalní útvar typu tors – izolovanou svědeckou skalní věž, zajímavě tvarovanou vlivem takzvaného selektivního zvětrávání pevných pískovců a slepenců kdy ve skále vznikají hluboké prohlubně nebo naopak vystouplá skalní žebra. Neznačenou polní cestou sejdeme od skály přímo do Suchého Dolu a od Obecního úřadu se vydáme žlutou turistickou cestou přes obec Slavný až k turistickému rozcestníku „Nad Slavným“. Z tohoto návrší si můžeme krásně prohlédnout strukturně formovaný reliéf krajiny Polické pánve s asymetrickými hřebeny vnitřní a především vnější kuesty po jejím obvodu a nezaměnitelnou siluetou reliktní stolové hory Ostaš uprostřed pánevní prohlubně. Když se nabažíme nádherných výhledů na krajinu Policka, vydáme se dále po červené turistické cestě ke slavným „slavenským kamenným hřibům“. U prvních hřibů budeme míjet u cesty se tyčící spíše homolovitou skalku s jednou z vytesaných značek nejstarší turisticky značené cesty na Broumovsku z konce 19. století, vedoucí po romantickém hřebenu Broumovských stěn z Hejšoviny na Hvězdu. Několik dalších historických kamenných značek této cesty ještě na naší trase uvidíme. V blízkosti zmíněné skalky můžeme na okolních balvanech najít také množství zachovalých otisků schránek mořských mlžů. Po slepé odbočce červeně značené cesty si zajdeme prohlédnout nejznámější skupinu velkých kamenných hřibů, vypreparovaných vlivem selektivního zvětrávání z věžovitých reliktů navrstvených různě pevných pískovců, a poté se vydáme dále až k rozcestníku U Ovčína. Odtud se vydáme po žlutě značené cestě na skalní hranu Broumovských stěn – na vyhlídku Modrý kámen (686 m n. m.). Zde se nám naskytnou úchvatné výhledy do lehce zvlněné nížiny Broumovské kotliny, chráněné od severovýchodu hradbou vulkanického pohoří Javořích hor, za jehož horizontem se v dáli zvedá také rovnoběžně se táhnoucí hřbet polských Sovích hor. Z vyhlídky poté sestoupíme po žluté značce na rozcestí Nad Hájkovou roklí a dále po žlutě značené Hájkově cestě sejdeme prudkým klesáním po východním okraji Hájkovy rokle až k potoku Ledhujka. Po dalších asi 200 metrech již mírnějšího sestupu narazíme na pravý přítok Ledhujky. Podle něj se vydáme neznačenou pěšinou asi 100 metrů proti proudu, abychom se ocitli v samém ústí Hájkovy rokle, která je na tomto dolním konci zakončena neprůchodnou skalní soutěskou s nejznámějším vodopádem Polických stěn – Suchodolskou Niagárou. Pod skalním prahem, ze kterého se podle podmínek „řítí“ menší či větší proud nahnědlé rašelinné vody, si můžeme prohlédnout krásný výtvor nepřetržité činnosti vody a mrazu – široký skalní hrnec s malým jezírkem, vymletý v pískovcovém podloží. A v zimním mrazivém období zde můžete obdivovat kouzelný jemně hnědavě zabarvený jiskřivý ledopád. Odtud se, již lehce znaveni, vydáme po proudu dolů údolím a po zelené turistické značce směrem k Polici nad Metují. Ještě před prvními suchodolskými chalupami mineme po pravé ruce lesem zarostlý starý opuštěný pískovcový lom, který prozrazují už jen betonové patky těžních mechanizmů, drobné zbytky rezavých ocelových lan a po vylámaných kamenných blocích nepřirozeně rovné skalní stěny mezi okolními zaoblenými pískovcovými výchozy. Projdeme obec Suchý Důl, a dále údolím Ledhujky po zelené turistické značce kolem kaple Panny Marie Lurdské dojdeme zpět do našeho výchozího bodu na Masarykovo náměstí v Polici nad Metují, kde se můžeme, po absolvovaném náročnějším geologicky zaměřeném výletu opět občerstvit výbornou místní vodou z artéského pramene Julinka. Anebo jiným nápojem v některé z místních restaurací. Stačí už pouze dodat, že jsme na naší trase urazili přibližně 14 km a zdolali celkové převýšení kolem 420 metrů.

Vyhledat místo


CZ