STABAT MATER | Duo KCHUN a Eduard Šístek, violoncello | Koncert s light designem

Duo KCHUN a Eduard Šístek, violoncello
Koncert spojený s živě tvořeným light designem umělce Rudolfa Živce
 

Skladbu Stabat Mater z roku 2004 zkomponoval Marco Rosano pro kontratenor (mužský hlas s rozsahem ženského altu), smyčce a varhany původně pro jednoho z nejlepších současných světových kontratenoristů Andrease Scholla, který se specializuje na interpretaci barokní hudby. Proto je i dílo, byť nové, zcela otevřeně koncipované ve stylu napodobujícím barokní hudbu. Stabat Mater v podání Andrease Scholla a Australian Brandenburg Orchestra pod vedením Paula Dyera měla premiéru v únoru 2008 v australském Sydney a Scholl ji od té doby provedl nesčetněkrát po celém světě.

Pěveckému duu Kchun se Rosanova hudba natolik zalíbila, že přímo u skladatele objednalo novou verzi téže skladby, tentokrát pro dva hlasy (s přesným určením pro duo Kchun) a violoncello. Tím, že se objednavatelé stali zároveň interprety, vznik nové verze sledovali a ovlivňovali až do konečné podoby. Spojení mužských hlasů s violoncellem je staletími prověřené, nosné a zvukově vyvážené. Violoncello má tenorovou polohu a jako smyčcový nástroj ohebnost a frázovací a dynamické možnosti podobné lidskému zpěvu. Pro duchovní skladbu, jakou je Stabat Mater, je toto obsazení vynikajícím východiskem.

Rosanova Stabat Mater je jedním z jeho stěžejních děl. Skladba stojí zcela podle barokního principu na fundusu bassa continua, zcela rovnocenného zpěvním hlasům. Barokní basso continuo představoval basový melodický nástroj (violoncello, violone, viola da gamba, fagot nebo jejich kombinace) a akordický doprovodný nástroj (cembalo, varhany, loutnové drnkací nástroje). V Rosanově kompozici je bas koncentrován do svébytného partu violoncella. Nad ním se prolínají dva vokální party, homofonicky i polyfonicky, vždy v duchu emoce a obsahu zpívaného textu dané části. Zdaleka však nejde o nápodobu baroka ve všech ohledech – Rosano nás nenechává na pochybách, v jaké době skladba vznikla. Mnohé harmonické postupy i originální tektonika celku jsou zcela současné.

Stabat Mater vrcholí homofonní, smířlivou katarzí v závěrečné části Quando corpus, až jakýmsi popěvkem, vyjadřujícím pozitivní rozuzlení: … dopřej, aby duše směla vejít v ráje království. (převzato z www.kchun.cz)

---

Stabat Mater je středověký latinský hymnus o bolesti Panny Marie stojící pod křížem, jeden z nejznámějších a nejčastěji zhudebňovaných textů křesťanské tradice. Autorem gregoriánského chorálu ve středověku byl Josquin Desprez, první vícehlasé zpracování je od Giovanniho Pierlugioho da Palestrina z 15., resp. 16. století. Mnoho dalších skladatelů zhudebnilo text včetně Antonína Dvořáka, v roce 2007 jich bylo více než 600.